Stravujte podle chuti!

IX

10. července 2017 v 13:07 | zheclá vyšruganá es |  keci v klecy gramr nacy
Letíme ulicí, dvouproudovkou. Slalomuju mezi čárama. Řítíme se rychlostí hvězd. Zpětně jsem fakt ráda, že jsem se neopila. To by pak moje kariéra fagotistky šla poněkud do prdele. Možná křičíme. Možná mlčíme. Možná...dokud proti nám nejede bílo-oranžové auto. Cajti. Naše a jejich světy jsou odděleny ostrůvkem. Díky bohu. Zrychlíme na rychlost galaxií. Nadýchali bychom i nalízali, jeli jsme uprostřed dvouproudovky, jeli jsme bez světel, jeli jsme jak hovada. Ale jako šťatný hovada. Co čert nechtěl, ostrůvek nebyl nekonečný a hned si spustili oranžové oko doleva.

,,Dopíče! doprdele! dělej! dělej, zajeď sem," křičíme mezi atomy teplé letní noci.

Lije ze mě pot, krčím se sama jen s kolem mezi zaparkovanejma autama. Těžce oddychuju. Bolí mě nohy i plíce. Dopíče, to musíš kouřit? Vedlě mě chčije týpek. Mám chuť mu říct čau, ale nemám dechu nazbyt. Parkoviště je to nejvíc kentusovský ve městě. Rozpadlej beton na drť mi skřípe pod botaskama Lizard king. Sleduju ten funkcionalistickej brutalistickej barák, bývalou StB, dneska tam je ZUŠka a konzerva. Ze strany se od jeho četnejch obřích oken a plechů, který v létě měněj vnitřek na obří pec, odráží světlo. Modrá. Tma. Modrá. Tma. Modrá. Tma. Modrá. Tma. Modrá. Tma. Skrčím se víc.

Popadnu kolo a mizim mezi barákama. U Kutila se zastavim, páč mi brní mobil.

,,Kde jsi? Já se schoval tady v nějakym dvorku. Kde se sejdem?"

A pak objíždíme jak kreténi přes starý město, moje kolo vyhrává orchestrální skladby pro bicí nástroje lidem zahrádkách, hledáme kydáky v parku, který jsou nakonec u řeky v letňáku.

Lil ze mě pot. Ale ujeli jsme těm fakin kants.
Za chvilku přijeli zpátky k letňáku, už neblikali, a užívali si iksmena jak v Emérice. Hezky z auta.

Triggered.

****


hehe. líbí se mi, jak se navzájem vy dva označujete za pozéry. a přitom netušíte, kdo je pro mě pozér.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 10. července 2017 v 18:04 | Reagovat

To musel být určitě adrenalin...

2 Jana Jana | E-mail | Web | 12. července 2017 v 21:30 | Reagovat

Až to působilo jako teď "populární" video dvou slečen... Každopádně ať žije dekadence :)

3 zhecla vyšugana es zhecla vyšugana es | 15. července 2017 v 14:12 | Reagovat

[1]: jedem v lecčem

[2]: ale my jsme měli myšlenku svobody a nestreamovali jsme. a jeli jsme na kole

4 Bobi Bobi | 17. srpna 2017 v 19:16 | Reagovat

moc pěkné, nevím jestli se mám ptát nebo dělat jakože jsem nikdy nic nevěděla? obdivuju tě

5 es vyšruganost sama es vyšruganost sama | Web | 23. srpna 2017 v 18:25 | Reagovat

[4]:  nebo se mám ptát já?

6 Bobi Bobi | 23. srpna 2017 v 18:43 | Reagovat

[5]: myslím že dotazů bychom mohly mít obě nespočet

7 vyšruganá es vyšruganá es | Web | 24. srpna 2017 v 11:30 | Reagovat

[6]: až mě to děsí, kolik otázek mi tane na mysli...?

8 Bobi Bobi | 26. srpna 2017 v 21:58 | Reagovat

[7]: a na kolik z nich je vůbec možné odpovědět?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama