Stravujte podle chuti!

Matematika není prostor pro společnost

1. října 2016 v 21:08 | Es |  kecy, co nevešly se ani do análu, sem tam konspirace
Proč vlastně všichni tak sereme na školu? Co si tím vlastně získáváme? Dobře, teď nechci mluvit za všechny a přesměruju to na konkrétní příklad - mě.

Minulý školní rok jsem celý procivěla do blba, prokreslila do sešitů, proluštila sudoku a pročuměla do mobilu. A říkám si - co mi to dalo? Dochazím k jakémusi uvědomění, že chodit do školy smysl má, když už jsem si vybrala žít v téhle společnosti. Protože pořád jsem se ještě mohla sbalit a utýct do divočiny... i když jsem o tom vážně uvažovala, rozhodla jsem se zůstat. A teď přímo k jádru - netuším, jaká je pointa života, existence, ale proč se nesnažit si svůj život obohatit věděním? Proč odmítáme rozvíjet se?

Opravdu jsem se teď rozhodla pilně studovat a využít volného času, který momentálně využívám akorát k poslouchání sentimentálních písiček, prohlížením facebooku a propadáním do depresí. Takže tak.

Jelikož je matematika všeobecně nesnášena a brána jako nepochopitelná, nesnášela jsem ji a nechápala jsem ji dle společnosti. Ale v hloubi duše jsem věděla, že na to mám. Stačilo si to jen přiznat, že všechno, co říká společnost, jsou jen určité zásady, kterých se mnozí drží, ale je jenom na mně, zda se jimi budu řídit. Že se tím vyčlením ze společnosti, nebudu-li respektovat její zásady? A kdo říká, že chci být součástí této společnosti *.

Nahradila jsem kus volného času sešitem a učebnicí matematiky a v písemce jsem namísto žádného, jak tomu bylo mnohokrát předtím, vypočítala 3 ze 4 příkladů. Jeden mi chyběl, protože jsem se při učení zase nechala strhnout společností * a ukončila jsem své rozvíjení v oboru planimetrickém.

Neuznávám taháky. Není to nic víc než podvádění sebe sama, i když sama si je třeba na chemii a biologii píšu.

Ale zpátky k té matematice. Přijde mi jako základní věda. Je tak abstraktní, že učení navzpaměť je naprosto zcestné. Musíte jí rozumět, vidět ji v hlavě, ten prostor, ty roviny. Musí vám zacvakávat vzorečky do sebe, chápat je a sami je tvořit. To všechno jsou vlastně jen nějaká čísla, písmena a znaménka, ale zároveň, i když si budu odporovat s předešlými slovy, je opravdová. Má svůj řád a pravidla, která rok co rok, století co století, zůstávají stejná - v hlavách lidí, jež prozřeli a pochopili ji, nahlédli do toho světa.

Matematika je prapůvodní věda, která tu byla vždy. Teď mě napadá souvislost s hudbou. Protože hudba je matematika...matematika je hudba? Myslím, že je tu určitá podobnost...když se do nich dostanete, nahlédnete do světa a pochopíte, že matematika není rovnice napsaná na papíře a hudba nejsou řádky not taktéž na papíře, ale právě jakýsi prostor, který můžete vnímat, neuchopitelný prostor, ale přesto jasně existující, pro matematiku snad přítomný vždy ale pro hudbu jen v daný okamžik...

Přeju všem lidem, aby tohle dokázali.

Pokud nevíte, o čem v tomto článku mluvím, tak nevadí. Možná na to nikdy nepřijdete a možná to pochopíte zítra. Záleží to...ani nevím na čem. Třeba Bůh vám to umožní, nebo to umožníte vy sami, nebo vesmír, nebo náhoda anebo společnost, kdo ví? Ale podobných prostor a rovin je tu mezi námi spousta a jsou tu i ty, které nevidí nikdo, pár lidí, nebo třeba nevidím jen já a vy pro změnu vidíte.

(dost možná nepoužívám správnou terminologii, ale nejsem školený filosof)

* Společnost je velmi složitý a abstraktní pojem, možná pro vás těžko říct, co přesně jí chci vyjádřit v této tezi, ale doufám, že aspoň zhruba chápete ve stejné rovině se mnou.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Baryn Baryn | Web | 1. října 2016 v 21:24 | Reagovat

Myslím, že ne vždy je to o strhnutí společností. Hodně lidí na to ty buňky prostě nemá. A to je fakt. I když psychické rozpoložení typu "vždyť je to k ničemu, učit se to nebudu, nechápe to Janča, tak proč mám já" tomu taky nepomůže. :D Pravda je, že jsem nikdy v matematice úplně nejhorší nebyla. Vnímala jsem ji jako něco víc než jen vzorečky na papíře, ale ani to něco velkého mě nedonutilo se do toho zamilovat. Byla jsem spokojená se svýma dvojkama, občas trojkama, když jsem vážně neměla náladu se učit. Čtyřka mi na vysvědčení hrozila, když jsme brali kombinatoriku, neboť to je jediná věc, kterou jsem tehdy vážně nechápala, ani když jsem chodila na doučování. To pro mě bylo nepřekonatelné zlo. :D Jinak jsem vždycky zabrat dokázala. Ale právě proto, že mi nejenom nepřišla k životu nutná, ale ani mě neohromila, neměla jsme tu potřebu se snažit.

Je fajn, že ses zvládla odblokovat a náhle tě matematika baví a láká ...

2 Tevuori Tevuori | Web | 1. října 2016 v 21:54 | Reagovat

Tohle prozření je hrozně důležité. :-)
Otevírá hromadu dveří.
První si člověk uvědomí, že se učí jen pro sebe a svůj osobní rozvoj. Pak zjistí, že se chce učit více. Pak se naučí se učit. A úspěch už na sebe nenechá dlouho čekat. Takže matematiky není nikdy dost!

Gratuluju a držím pěsti, aby ti tenhle super přístup vydržel ideálně navždycky!

A co se matematiky týče... Znám člověka, který potenciálním partnerům předkládá k vypočítání jeden výraz a jednu komplikovanější soustavu rovnic. :-D Podle mě je to skvělá strategie, protože člověk, který rozumí problémům matematickým, je schopen logicky a smysluplně řešit i problémy reálné.

3 gitty93 gitty93 | E-mail | Web | 1. října 2016 v 22:34 | Reagovat

studuj matfyz :) bude se ti tam líbit (y)

4 Matýsek Matýsek | Web | 1. října 2016 v 22:45 | Reagovat

Taháky už taky neuznávám, byť jsem řadu let ze školy. Teď už vím, jak moc jsem šidil sám sebe :)

5 Fredy Fredy | Web | 2. října 2016 v 8:10 | Reagovat

zajímavé :-)

6 Steeve X Steeve X | E-mail | Web | 2. října 2016 v 8:24 | Reagovat

Existuje přece tvrzení, že matematicky lze vyjádřit úplně všechno - nejen počty, ale i chutě, zvuky a nebo nálady.

Mimochodem ta tvoje už mě začíná slušně srát :)))

7 zheclá vyšruganá es zheclá vyšruganá es | Web | 2. října 2016 v 17:12 | Reagovat

[1]: Samozřejmě, zapomněla jsem zmínit, že někdo na tu matiku jednoduše buňky nemá.
Dvojky trojky, myslím, že dost dobrý! :-D Nejhorší je, že tu matiku třeba chápu, ale pak to zapomenu na konci vynásobit celý dvěma a podobný srandičky. :D A jako jo, máš myslím dobrej postoj, lepší to nebrat tak vážně, nemilovat, ale ani ne nesnášet.

[2]: Děkuju! Jsem hrozně vděčná za tohle moje prozření.
A pravděpodobně jsem byla vystavena podobné zkoušce, byla to logická hádanka, ale nevím, jestli to opravdu byla zkouška, nicméně už mě to napadlo. Neměla jsem zrovna mozek naprosto příčetný pro logická bádání, hádanku jsem uhádla napůl a spolu nejsme, i když uzavřený to taky není... Takže možná to byla zkouška! :-D Ale zase mi to přijde poněkud ješitné, testovat si takhle potencionální partnery. :D

[3]: tož já nejsem zas až tolik do tohoto směru, ale už jsem o tom taky uvažovala, díky za tip :-D

[4]: Asi to dochází především zpětně, ale důležité je, že to dochází!

[5]: Děkuji :-)

[6]: Opravdu? To bych chtěla umět!
A Steeve, co tě začíná srát? Moje nálada? Je podzim, blíží se zima a je škola, co ode mě chceš? :D

8 Amazonka Amazonka | Web | 7. října 2016 v 20:05 | Reagovat

Já taháky uznávám a i když mi dává smysl, proč někdo ne, nějak mě to nenabuzuje k tomu, abych je odsoudila taktéž. Kdyby mi nějak zvlášť záleželo na vzdělání a tak, asi bych to brala jako podvádění sama sebe. S otázkou cti, čestnosti a těhle záležitostí problém asi nemám.

Jinak musím říct, že tahle myšlenka mě docela zaujala. Matematika mě fascinuje (po přečtení tvého článku ještě víc), ale nemám pro ni vůbec žádný smysl, jestli chápeš, jak to myslím.

9 zheclá vyšruganá es zheclá vyšruganá es | Web | 8. října 2016 v 14:40 | Reagovat

[8]: Jestli ti nezáleží na vzdělání, tak asi není co řešit.

Jsem ráda, že tě myšlenka zaujala! A moc dobře chápu, co myslíš, já sama nejsem stoprocentí matematikcý typ. Hlavní je, že matematiku kvůli tomu neodsuzuješ! :-D

10 echeverdia echeverdia | Web | 9. února 2017 v 14:17 | Reagovat

Je hrozně fajn si uvědomit, že v podstatě máme na výběr. Ať už tady zůstat, nebo vážně utéct. Učit se, nebo mít nenáročnou práci.

11 zheclá vyšruganá es zheclá vyšruganá es | Web | 9. února 2017 v 15:42 | Reagovat

[10]: Nejhorší je, že nikdy předem nemůžeme určit, co pro nás bude nejlepší, jestli někdy vůbec. Zbývá jen věřit...nebo na to kašlat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama